Srpen 2016

Nouzový gril

31. srpna 2016 v 14:30 | Psiren |  Đas Wochenende
Původně jsem ho chtěla dát do dalších Daily Faily, ale osvědčil se tak, že si zaslouží článek zvlášť.
A měl, chudák, jepičí život.

To takhle 23. 7. chceš s kámoši grilovat na zahradě u jednoho z nich, zapálíš v jejich zděném grilu - a najednou začne lít jako z konve a gril, protože je mimo zastřešenou verandu, totálně zmokne.
Co včil?

Zatímco ostatní se již vzdali vyhlídky na grilované pochoutky a smutně se snažili vymyslet, jak něco udělat v mikrovlnce, Psiren, jsa z rodu Štenclů, kteří jsou vždy připraveni vyplodit nějakou křeč, počala obhlížet typickou českou zahrádku (leč bez trpaslíků...myslím), z čeho postavit nouzový gril.
Inu, součástky našla celkem rychle, prakticky okamžitě (jestli jste viděli Lego příběh, tak to vypadalo stejně, jako když Emmet znočehonic začne vidět všude kolem sebe součástky a jejich parametry - tak takhle to bylo u mě :D)

Pár kousků tvárnic, vršek, který zbyl z malého starého "soudkového" grilu (něco takového, akorát durch rezaté), který prý zrovna nedávno předtím vyhodili, několik kusů dlaždic (jedna mi rozřízla prst, když jsem ji rozmlátila na menší kousky), no a rošt z původního grilu.
A protože vršek ze starého grilu měl zespodu šroubečky, muselo se to vypodložit kousky dlaždic a vysypat hlínou.

No a zde je to veledílo:

Nakonec jsme ugrilovali, protože jsme toto mé tvorčo pošoupli pod střechu verandy, kterou ze stran ostatní mezitím zadělali dekami a igelitem, aby nám tam nefoukalo a nepršelo (nemá stěny, jen sloupky).
Velice mě potěšilo, že nikdo můj počáteční návrh (který jsem objasnila po dotazu "Psiren, co to děláš?") nezavrhl jako nesmyslný, dokonce se mi dostalo asistence. Ale pořád nemohli pochopit, že ty brambory na tom neuděláme :D
Gril nakonec odborně rozebrali už sami, protože já šla domů dříve.

Jooo, když mám hlad a dokonce se chci najíst, tak jsem schopna velkých činů. Zkoušky dělám zásadně nalačno.

Promovaný troglodyt

31. srpna 2016 v 11:17 | Psiren |  Úmrtníček
Ahahaha oh my yay, už to mám černé na bílém. Very nice.

...prostě...měla jsem promoče.

Minulé pondělí mi byl slavnostně předán titulešek, kterýžto jsem si vys(l)oužila za roční studium (neboť jsem šla z VOŠ) a vtipné státnice. Má bakalářská sráce též stála za to.

Promoče jsme měli od 13:00 v Betlémské kapli (kde se odehrál i náš imatriguláš), se mnou jeli mí rodiče a jedna ségra (ale ne Kačenka, ta nemohla přiletět ze Švajcu kvůli práci), a protože nemáme na Navaře dálniční známku, jeli jsme úplně okolo :D

Přijeli jsme brzy, takže jsme si na Betlémském náměstí dali na terase U Švejka kafe, já pak šla do kaple dříve kvůli instruktáži (v podstatě to samé, co při imatriguláši, tedy Škatulata, hejbejte se), rodiče trajdali kolem venku a nakonec přišli jen tak tak :D mnoho lidí neúspěšně hledalo své přiřazené sedadlo, vedle mě seděl velmi sympatický mladý...asi hasič, jinak jsem seděla na kraji do uličky, což mi vyhovovalo.

Po všemožných rituálech s hymnami a proslovy o tom, jak budeme nabyté vbědomosti využívat ku prospěchu společnosti (kus matčiny minulosti...ku svačině času dosti) jsme odkvákli "Slibuji" u pedela (na žezlo se nesmí sahat, protože je staré a zlaté, na pedela se nesmí sahat, protože mu to vadí, áno), obdrželi fešné desky (pár vyvolených mělo červené...já ne :D) a šli zpět. Týpek nám dokonce zahrál Fantoma opery, ale celkově mu to moc nešlo, hodně mu ulítávaly tóny (to víš, hele, já byla ten rok ubytovaná na mládežáku, kde byla spousta hudebních žen...já vím, jak se na co má hrát, i když to neumím. Často jsem brečela noty...). Po odbavení všech absolventů pronesla jedna studentka proslov za nás všechny, jo jasně, díky za automat na kafe, byl fakt super, a ten sympaťák vedle mě pronesl, že slečna má nějaké "velké boty", že jí to na nich moc nejde. Ukázala jsem mu své miláčky (boty...), trochu se zarazil a pak "Ale vy na tom umíte!" :D
Po proslovu asi ještě něco bylo, pak odchod honorablesů (rektoři, prorektoři...), odchod nás absolventů, focení v aule a nakonec šťastné shledání s rodinami. Udělali jsme pár fotek v Betlémské kapli, šli do čínské restaurace na oběd (voňavá a křehká kachna...ahhh...), pak se vrátili na Betlémské náměsti na kafe...a jeli dom :D měli jsme poměrně dost, já hlavně z těch podpatků, nejhorší bylo sedět v nich, ne chodit.
Fotky od profi fotografa budeme mít odteď za týden, jsem zvědavá, jak tam vypadáme :D
My máme jen něco málo.

Když nevíš, do jakého foťáku koukat:
A ano...přišla jsem o kus vlasů T_T
...a přibrala
...ehm...mám od pánbíčka boky jako skříň?
...a od ledničky?

Elita :D

Troglodyt v Alpách

30. srpna 2016 v 10:49 | Psiren |  Úmrtníček
Flashback do dnů 5.8. až 7.8., kdy jsem byla své milené sestřičky Kačenky ve Švajcu. Momentálně bydlí se svým prima boyfriendem v Baselu (Basilej...no, nám to nejdříve nedošlo), což je krásné město, vážně.
Letěla jsem (poprvé sama) z Ruzyně (na "Letiště Václava Havla" vám peču, jak tomu mám asi říkat zkráceně... "Havlák?"), no strašná prča hele, až tehdy mi došlo, že je to vlastně je velké nádraží, akorát ty vlaky létají a ty musíš mít pas :D
Celý proces v pohodě, navíc jsem letěla lowcostem, takže jsem měla jen jeden menší kufr a to bylo vše, tady smíš mít jen jedno zavazadlo do určitých rozměrů a to si s sebou bereš do letadla k sobě. Akorát máš pak méně oblečení a věcí obecně, než by se ti třeba hodilo :D jako ale minitaštičku na peněženku a doklady by povolit mohli.

Do Prahy jsem jela z Teplic busem, ale protože došlo k nedorozumění s letenkou, museli jsme s tátou jen někdy v pět do Tpl do krámu vytisknout ji znovu, moc fajn. Z Holešovic, kde bus končí, jsem dojela na hlavák a z něj AE expressem na letiště, kde jsem bloudila asi minutkum, než mi došlo, že mám jet po eskalátorech hore :D tam jsem odpípla letenku, prošla rámem a pak...čekala. Dlouho. Naštěstí přímo u mé brány je kuřácká restaurace, kde jsem vždycky tak na půl hodiny zakotvila, popila, pokouřila, šla a pak se zase vrátila. Dohromady dvakrát. Pokaždé jsem tak nechala 95 Kč :D prvně za kafe (naštěstí bylo dobré), druze za colu, ale což, zázemí je zázemí. A dalo se tam kouřit.


Nástup do letadla v klidu, dokonce jsem měla trojsedadlo celé pro sebe, letaadlo nebylo úplně plné, a let trval jen něco malčko přes hodinu a letělo se rovnou do Baselu, kde na mě čekala Kačenka. Ještě před odletem jsem se seznámila se starší dámou, jejíž vnučka, která u brány seděla vedle mě, si se mnou začala zničehonic povídat :D
Byla jsem dost unavená, ale hrozně natěšená, do bytu jsme jely busem přes město, doma daly kafe, přijel Péťa, večer bylo víno...v sobotu jsme hledaly poštu, projednávaly rodinné záležitosti, v neděli byl zničehonic výlet na Pilatus (nějaký vrcholek v Alpách), kde necháte auto dole v Kriensu a hore se jede lanovkou.

NÁDHERA TPČ.

Veterán v nouzi aneb Jak jsme cintali

29. srpna 2016 v 10:23 | Psiren |  Úmrtníček
Tenhle víkend byl obecně dost prča, ale sobota stejně vede.
Jeli jsme na výlet naším veteránem, tedy UAZem, a drandili jsme si na Kocourov na kafe, pak různě po okolí...a na cestě zpátky zničehonic rána jak z děla, jakoby zespodu auta. Vylezeme, kola nic, podvozek nic, nikde nic. Jedeme dál, táta chce přibrzdit a v tom šílený rachot. Došli jsme k závěru, že šla do důchodu jedna zadní brzda, která se už předtím prý přehřívala.
Já se v jakési předtuše podívám zadním oknem ven a co nevidím - za námi mokrá stopa :D
Zastavili jsme v jednom městečku, kudy na našich cestách projíždíme, a po prohlídce motoru táta zjistil, že matice držící vrtuli u chladiče vzala za své, vrtule se zachytila o řemen, který vyvlékla z hřídele, pak z té hřídele seskočila a prosekla nádrž chladiče. Voda už se skoro vycintala.
Co včil?
Skočila jsem s mamkou do protější hospody požádat o kýbl vody. Kromě kýble vody jsme dostaly ještě kanystr, takže jsme rychle nalili kýbl do nádrže, já ho běžela vrátit, ujeli jsme cca 1,5 km, zapíchli to na zastávce autobusu, nalili kanystr, opět ujeli přibližně kilometr na další zastávku a přemýšleli, co dál. Nakonec jsme došli k názoru, že je třeba, abych se s mamkou dostala domů, kde vezmeme kanystry s vodou a funkční auto a vrátily se zpět k tátovi. A protože byla sobota, tak jediný autobus, který tamtudy do Duxu jezdí, už dávno jel :D takže jsme musely stopovat. Odmítly jsme jednu nabídku, protože byla podezřelá, nakonec nás vzal slušný pán se synem a hodili nás ke hřbitovu, odkud jsme dotrajdaly domů pěšky, vzaly 45 litrů vody a auto, jely zpět, táta studenou vodou zchladil motor, něco dolil, mezi vrtuli a nádrž nacpal hadry a postupně jsme po přibližně třech štacích dojeli PITOMÉ ČTYŘI KILOMETRY domů. ČTYŘI KILOMETRY. Autem za 5 minut. A my to jeli tak hodinu a půl skoro :D No, doma jsme byli v půl deváté. přičemž za normálních okolností bychom se vrátili třeba už v půl sedmé.
Táta úspěšně zaparkoval UAZe do hangáru (venkovní garáž), kde bude autíčko čekat, až ho dá do pořádku.
Takže jsme si ozkoušeli krizovou situaci :D
A stihli ugrilovat :3
Ale miminko má bebí :(
(Táta to pak sám řekl :D)



Alkohol za řídítka nepatří

26. srpna 2016 v 12:25 | Psiren |  Đas Wochenende
Šok ze zjištění, že můj článek Kolik ještě? - obavy běžného občana se ocitl na hlavní straně blog.cz (dlouho se tam neohřál), už pominul. Ale stejně nechápu, jak na mě přišli :D
_____________________________________________________

Nedávno jsem byla zaskočena zprávami, že cyklisté by rádi, aby popíjení alkoholu za cyklistna* bylo povoleno, dokonce došlo k návrhu zákona, aby cyklisté mohli mít v krvi až 0,8 promile. Tedy že by se zrušila nulová tolerance alkoholu za řídítky.
...tady asi někomu (hodně lidem) přeskočilo.
Je sice hezké, že si cyklisté nacestách po Moravě chtějí ochutnat vínečko, v tom případě by ovšem své jízdní kolo měli vést.
Argument, že alkohol se při jízdě na kole odbourává rychleji, je sice pravdivý, ale přesto nepostačující.

"BESIP: Nejvyšší podíl nehod, kdy viník byl tzv. pod vlivem, je právě u cyklistů, kteří kvůli promilím v krvi zavinili 29,4 procenta z celkového počtu jimi zaviněných nehod." Zdroj: DENÍK.cz

Cyklistů je u nás mnoho. Především se jedná o ty "profi", kteří ve svých upnutých oblečcích jedou i půl metru od krajnice, případně jedou dva vedle sebe a družně spolu hovoří, okolí moc pozornosti nevěnují a řidič za nimi pomalu leze z kůže. Mnohokrát jsem tomu byla svědkem (a jsem řidič, který rekreačně jezdí na kole...přičemž jezdí velmi opatrně, protože by nerad skončil pod autem), a cyklista? Milostivě trochu uhne nebo se zvolna zařadí, mnohdy s nadávkami.
A občas mi přijde, že nemají ani tu nejmenší obavičku o sebe, neboť přejíždějí silnice bez rozhlédnutí (nebo jen tiknou hlavou), sviští přes přechody pro chodce a po chodnících, blimblají se dle libosti a řidič je pro ně někdo, kdo na silnici nemá co dělat, neboť tam jeden on, a je na kole, takže je pán.
(Samozřejmě nejsou všichni takoví, to víme, jen potkávám víc cyklistů debilů, než cyklistů slušných.)

Návrh, aby cyklisté směli mít byť jen necelou promili v krvi, je více než na pováženou. Už tak jsou někdy tak trochu nebezpeční, zranitelní, a úmyslně, ba dokonce legálně by svou zranitelnost chtěli zvyšovat. Pud sebezáchovy z lidstva zjevně mizí.

Alkohol za řídítka nepatří, a nikdo mě nepřesvědčí o opaku.
Jedeš po komunikaci? Nechlastej.

Co mě velmi zarazilo:
"Návrh podpořila například bývalá ministryně zdravotnictví Milada Emmerová, která při předchozí rozpravě vyzdvihovala například pozitivní vliv piva na utužování společenské pospolitosti." Zdroj: Zprávy iDnes.
- pak by ale i řidiči aut měli popíjet alkohol, aby utužovali společenskou pospolitost, nebo ne? Třeba by pak nebylo tolik agresivních řidičů.

*jakože jezdí na kole

P.S. Ještě by mohli povolit nějakou tu promiličku jezdcům na koních. Ti přece po silnicích skoro nejezdí. A věřte, za svých jezdeckých let mnohokrát zatoužila jsem v parném létě po vychlazeném půllitru vypitém na stojáka ve dveřích hospody...

Písnička o imigrantech

25. srpna 2016 v 9:26 | Psiren |  Đas Wochenende
Pomineme nepříliš uchu lahodící projev :D
Text samotný je totiž skvělý, hlavně pravdivý.



Neverending teapouring

2. srpna 2016 v 21:05 | Nosferatu Psiren, blahé paměti |  Đas Wochenende
...anglické porno :D