Říjen 2015

Slyšela jsem, že mám ráda šaty...

24. října 2015 v 11:53 | Nosferatu Psiren, NEblahé paměti |  Psiren, The Angel of Khaos
Tak jsem si tenhle týden koupila hned dvoje :D

Jedny z nich mám od jedné slečny z Gothic bazaru na Fb, šikovná stránka, jen s lidmi bývá potíž...od další slečny jsem totiž měla domluvené, že mi prodá zimní dlouhý gothic kabát, no zničehonic má profil zrušený...takže zimní dlouhý gothic kabát za krásnou cenu se nekoná, pfrrrrt.

Ale vyšly alespoň tyhle šaty *,*
(P.S. Fotila mě má dočasná spolubydlící. Tahle ztrdleného člověka jsem ještě nepotkala :D
Nekoukat mi na nohy, ještě som nedotvaroval :D
Sedí mi přesně a za 650? No nekup to. Chtěla jsem je už pěkně dlouho, 4 roky určitě :D tátovi jsem je jednou ukazovala a kýval, že jsou dobré. Můj legendary dad je totiž mysli otevřené a líbí se mu, co nosím.


Honorables...nebo tak nějak

20. října 2015 v 12:42 | Nosferatu Psiren, NEblahé paměti |  Úmrtníček
Před chvílí jsem dorazila z imatrikulací (měla jsem od intru hned za rohem, hh) a musím říct, že tak důstojné shit jsem už dlouho neviděla :D

Betlémská kaple je nádherná stavba, my jsme v ní tedy vypadali jako pěst na oko. Předepsaný dresscode "společenský oděv" byl dodržen jen zčásti (drtivá většina studentů, tedy převážně STUDENTEK, byla oblečena...nevhodně - legíny, kecky, podivné šatové kreace, boty mimo mísu, takže jsem si, vědět to, s klidem mohla vzít včera zakoupené ofsom šaty s lebkami... a vypadala bych patřičně), po dlouhé instruktáži (typu hra na pohyblivé sochy), kdy nám bylo řečeno kam a jak chodit a že u skládání slibu nemáme ukazovat véčko, fakáč, rohy atd. (u toho jsme se velice nasmáli, a samozřejmě se našlo pár jedinců, kteří na rovinu ukázali véčko :D já jen měla prsty nejdříve kousek od sebe, pak jsem je honem dala k sobě :´D), já jsem po proslovech, studentské hymně, české hymně a dalších hojajkách šla nahlas přečíst onen slib, protože jsem debil a přihlásila jsem se dobrovolně, že ho přečtu, přičemž jsem měla jít pomalu, neb hrála melodie, počkat, až ona melodie dohraje a slib přečíst.
Zkouška mikrofonu proběhla takto:
pán instruující: "Zkuste si vzdálenost od mikrofonu, řekněte dvě tři slova..."
já: "Hojaj...a tak dál..." *smích z publika*
Nikol mi pak řekla, že se ze mě posere :D
Když jsem se přihlásila, že slib přečtu, řekla jsem pro nejbližší okolí: "Můj hlas bude znít velebně v této...místnosti..." a Julča odvětila "Ano, my víme."
Po vyvolání paní Kristiny Štenclové, tedy mé veličkosti, jsem fakin důstojně vyšla na pódium a pronesla ony tři věty. Poté nastala hra na pohyblivé sochy, kdy jsme se tučňáčím stylem posouvali o místo vpřed, poté pronesli ono magické slovo "Slibuji." (pán instruující: "Pánové nebudou říkat ´Přísahám.´ a dámy ´Ano.´, jasné?", my jsme si s Nikol navrhly ´Budiž.´, ale nakonec jsme dodržely instrukce), vrátily se postupně na své místo, pak opět hymna, následoval odchod...eh...představitelů školy? a poté my po dvojicích opustili prostory.
Jinak chodí tam hodně dilinek.
Všichni na mě chodbách divně čumí *such vampire, much sparkle, dat long coat,wow*.

Necítím se o nic vysokoškolsky než předtím, ale...budiž :D