Červenec 2011

Attack of the Otaku

25. července 2011 v 20:42 | Nosferatu Psiren, blahé paměti |  Anime Music Videos
No čo toto jeeee xDDDD
Hey you...not you xD
To je ujetý tohle xDDD


Henry Wellard

22. července 2011 v 20:35 | Nosferatu Psiren, blahé paměti
Když jsem s rodiči koukávala na Hornblowera, okamžitě jsem se tam zažrala do tohohle slaďoučkého kloučka, námořního kadeta Henryho Wellarda.
A řeknu vám, že takovej námořní kadet to jednoduchý neměl, zvlášť když jeho kapitán je starý tyran. Jestli znáte ságu Hornblower, víte, o čem mluvím, jestli ne, zjistěte si to :D
Ale můžu vám říct, že za ta léta, která od mýho diváckýho nadšení do těhle filmů pominula, jsem neviděla nic chytlavějšího. Mamka samozřejmě baštila Horatia, ten mě pustil od chvilky, co jsem zjistila, že mu dost krutě odstávaj uši. Ten chlap je ale skvělej herec, hrál taky v sáze rody Forsythů a Královi Artušovi.
No, zpět k Henrymu Wellardovi~ ♥
Jak jsem vám tady už psala, píšu takovou hovadinu nazvanou Boy and Countness a když jsem přemejšlela nad postavou chlapce, najednou se mi vybavila tahle tvářička a já přesně věděla, že to bude ono. Ta moje psanina je zasazená do doby, kdy se příběh Hornblowera odehrává, takže ani s oblečením nemamo problemo.
Jenom když jsem ho hledala, tak jsem si zaboha nemohla vzpomenout na jméno, hledala jsem asi hodinu, až mi pomohly stránky o Hornblowerovi s detaily jednotlivých dílů ságy, protože jsem věděla, že Henry byl zabit společně s kapitánem Sawyerem, tím tyranem, který ho šikanoval. Jedna z nejsrdcervoucnějších scén :´D
Ono to totiž bylo tak, že kapitánovi se nelíbilo, že kadet Wellard zastavil rolování plachty v okamžiku, kdy se plachta myslim začala trhat a bral to jako porušení rozkazu, takže Wellarda odsoudil k asi 10 ranám rákoskou (běžný trest, velice bolestivý), no zkrátka vybral si Wellarda jako objekt zájmu. Nakonec se mu ale Wellard postavil a dokázal mu, že se ho nebojí, krátce nato bohužel oba zemřeli, kadet a jeho kapitán, bok po boku proti přesile španělských vzbouřenců... T_T
No řekněte, že taky byste tohohle kloučka nejradši XXXX?

pod perexem nálož kawayyyyyynosti ♥
BACHA, OBSAHUJE OBRAZOVÉ I SLOVNÍ SPOILERY.

Duch Cat

17. července 2011 v 22:55 | Nosferatu Psiren, blahé paměti |  Đas Wochenende
Bylo nebylo, žil jeden duch. Jmenoval se Cat.
Duch Cat byl duch typu mouchy-snězte-si-mě. Měl sice hrad, kde mohl strašit, měl turisty, které mohl strašit (dokonce by měl...), ale za ta století stereotypu ho takový... "život" omrzel. Cítil se znuděně, může-li se tedy duch vůbec nějak cítit a může-li se nudit. Turisté, ztratíce úctu ke starým tradicím, se jeho strašení už nelekali, děti se honily po hradbách, do všeho kopaly, někdy i do sebe, na duchy nevěřily a duch Cat se v jejich blízkosti cítil až nechutně mrtvý. Raději tedy sám bloudil po sklepeních, dávno opuštěných a nenavštěvovaných, protože hrozilo zřícení stropů, brumlal si pod průhlednými fousy a občas chodil nohama vzhůru.
Nic ho nebavilo.
Až jednou ho napadalo, jak by se mohl zabavit.
Od té chvíle se při prohlídkách hradu ztratilo pár lidí.
Procházeli se po troskách, zahlédli něco zvláštního (duch Cat prostě nechal vidět kousek svého "těla"), šli za tím-a už se nevrátili.
Duch Cat se bavil jejich marným hledáním cesty ven ze sklepení, tak dlouhého, temného a chladného...hrál si na světlo a lákal ubohé lidičky, obětí svého hraní, hlouběji a hlouběji pod povrch země, až si odřeli nohy a ruce do krve, blouznili žízní a hlady a potáceli se od stěny ke stěně. Líbilo se mu, jak se nevzdávají, kolik toho vydrží, díval se i na jejich smrt.
Na tu se těšil nejvíce.
Protože pak měl víc kamarádů a už se nenudil :D

(Takhle vznikl název města Duchcov... :D)

Lady Gaga- Judas

17. července 2011 v 16:20 | Nosferatu Psiren, blahé paměti |  Hudbograf
Ona je ujetá, miluju ji ♥ :D

text:
Woah woah woah woah woah
I'm in love with Juda-as, Juda-as

Woah woah woah woah woah
I'm in love with Juda-as, Juda-as

Miku v opeře :D

17. července 2011 v 16:01 | Nosferatu Psiren, blahé paměti |  Anime Music Videos
Němčina v podání Vocaloidu xDDD zní strašně xD

Aleš Brichta- Sirael

14. července 2011 v 23:33 | Nosferatu Psiren, blahé paměti |  Hudbograf
Asi se dost divíte :D
Ale tahle písnička mi teď jede ve sluchátkách pořád dokola.
Kdysi mi odkaz na tenhle song poslal jeden člověk se vzkazem, že se vedle mě cítí přesně takhle...

text:
Já byl jsem mág a král mi příkazem dal,
abych mu do války zbraň zázračnou vytvořil.
Já válku nenáviděl, proto se ptal,
jestli je boj pro něj vším, abych ho přesvědčil.

Článek z howna, tedy vlastně Daily Faily O.

14. července 2011 v 17:04 | Nosferatu Psiren, blahé paměti |  Daily Faily

Výsledek absolutní absence čehokoli. Za chvíli ale jedeme UAZem na tatarák do Kocourkova...teda Kocourova... :D
Moje taška The Nightmare before Christmas z Bulharska + placka "Hovno!", kterou jsem dostala včera od Jareda.

Boot camp K.B.M.- Den pátý

10. července 2011 v 16:47 | Nosferatu Psiren, blahé paměti |  Krav Bemaga Meshulav
Je středa, naprosto poslední den našeho soustředění. Už teď se těším na příští rok...
Ráno běh jako vždycky, ale trochu to s Jíťou šulíme, ji den předtím při cestě s léky za babičkou kousl jezevčik (přišla mi od ní dobrá SMS, prej "Fakt super, jednou běžim dobrovolně a ze zahrady vyběhne jezevčík a chytně me za kotník :-(", Jíťa totiž když nemusí, tak neběhá :D) a mě neposlouchalo koleno, to víte, veterán.
Na SMS jsem jí odepsala "Kdybys běhala, když máš... :D Jsi v pohodě? Máme vzít nosítka? :D", nosítka, ano, už jednou jsme je málem vzali, protože v úterý nám ráno zmizel Saša...ten hlup si spletl ranní trasu na běhání a běžel někam úplně jinam xDDD mysleli jsme, že uděláme rojnici a vezmem nosítka a budem ho hledat...ankonec přišel sám, nechápaje, proč se smějem :D
Ke snídani nám, protože jsme tam byli poslední den, dali jinou, lepší šunku a každý dostal půlku vařenýho vajíčka. Dobrý ne :D
Jde se do lesa.
Netušili jsme, co hustýho to bude!
V údolíčku, kde jsme cvičili předtím, zůstávají tři lidi a zbytek jde za senseiem, který každému postupně dává zbraň (obuch/nůž/pistole) a řekne mu, kde má bejt. Mě dá obuch a ukáže mi na hromadu chvojí podepřenou větvema. Udělám si tam úkryt, takže kdo ke mě půjde odzadu, tak mě z cesty prostě neuvidí. Vlasy nejsou moc vidět (červenáááá zááářííí) a obuch dám vedle sebe. Jo a mám na sobě maskáčovou soupravu :D
Postup je takovýto: uděláte si dvacet dvacet dvacet, pak bušíte do bloku a "škodič" vás různě tahá za ruce a pas, ale vy se nesmíte bránit, jen bušíte a kopete do bloku, kterej drží někdo. Po uplynutí nějakýho času (během kterýho se zaručeně vyšťavíte), vybíháte na trasu, kde vás postupně přepadají pachatelé a vy musíte útoky řešit. Na konci vás čeká ten nejtěžší s porpuhem, kterej vám přehodí přes hlavu a tahá vás za hruď zpátky, ale vy musíte dopředu a bušit (opět..) a kopat (zase...) do bloku. Všechno je na čas.
Zkrátka izraelská ulička v lese :D
Já zabíjela obuchem moc dobře, do poslední chvíle mě nikdo neviděl :D pak jsem vyměnila figuru a zbraň a s nožem jsem se coby dívka čekající na autobus posadila na pařez. Běží jeden, já se zvednu, v klidu jdu, a najednou trt! jeden má nůž v žebrech... :D
Já jsem si to taky pěkně vyžrala. Na konci jsem jela z voleje...ale měla jsem čas o1:57, což prej bylo velice dobrý. Kdyby mi ovšem Dan řekl na rozcestí doleva rovnou, tak bych měla o 3 vteřiny míň >:D jo a natáčelo se to všechno.
Při cestě zpět na silnici se Kitsune-senseiho ptám, jestli tohle (soustředění) bude i přístí rok. Odpovídá, že určitě bude. Já na to nadšeně "Tak to jedu! ^3^" a on na to "To jsem rád :D"
Nahoru ale (šli jsme kus pod vrch, asi tak kilák) mě sensei odvezl v autě (jel autem, přece jen je to záhul...), vylezla bych to tak za dvě hodiny po štyrech...zkurvený koleno, fakt že jo. Ono to bolí furt, ale někdy tak enormně, že prostě nechodim. A když, tak dávam si na držku :D
Akorát nevim, proč chlapům říkal, že mě jenom veze nahoru, aby nebyly blbý kecy. Že by už s tím někdy byl problém? Adiiro, víš o něčem? Ostatně, už mě jednou vezl, z tréninku na nádro, když jsem dostala zabijáka do holeně...
Mám sbaleno, dokonce jsem se namalovala...ale nechce se mi odtud. Veze nás Tomáš, až do Ústí, tam nás vyzvedne ségruša. Je to lepší, bůh ví, jestli by její autíško ten kopešek vyjelo :D
Předávají se diplomy. Jak dojemné T_T a každý fotku s Kitsune-senseiem...přilípla jsem se k němu ručičkou ^vv^
Smutno je mi už teď, ani jsme nenasedli do auta.
Ach jo...
No, ještě dvakrát aspoň půjdu na trénink...jsou až od 8. srpna....ale jsou.
P.S. Chápu to správně, nebo sensei chce, abych mu tykala? To nejde! Sice už nejsem jeho žákyně, ale přece jen... :´D

Boot camp K.B.M.- Den čtvrtý

8. července 2011 v 23:34 | Nosferatu Psiren, blahé paměti |  Krav Bemaga Meshulav
Je úterý a my víme, že dnes se půjde na lanové centrum a taky se bude slaňovat rozhledna. Všichni mají strach, já ne, protože ani nevim o co jde, nikdy jsem ještě neslaňovala :D
V noci bylo noční cvičení, ale to si zaslouží samostatný zápis.
Vylouplo se sluníčko, je nádherně (vedro) a lezou sem tůristí. Spousta tůristů. Moc moců tůristů!!! >:D
Blbě na nás čumějí, když dopoledne cvičíme u hotelu.
Všichni jsme se shodli, že cvičit v dešti je lepší, člověk se zpotí námahou, ne vedrem. A déšť osvěžuje...i kdy je fakt, že jsme často nevěděli, jestli to, co nám teče po xichtě, je dešťová voda, nudle, slzy nebo pot. Setřeli jsme- a jelo se dál.
Turistů je odpoledne ještě víc, od pultu se až ven táhne fronta jak na banány.
Jdeme na lanové centrum, těším se převelice...akorát mě srala dost ta koule, já jdu po laně, mám se držet koule, a ona jde nahóru a já dólu!? >:DD
"Kříž" (dvě zkřížená lana, musíte přelézt z jedný strany na druhou) zvládám za pokynů majitele hotelu a zároveň instruktora slaňování Kuby hned napoprvé, jenom levá noha mi se mi nechce zaseknout o provaz...zadaří se napotřetí po svěšení nohy dolu pro uvolnění až hnusně bolavýho kolena, pořádnýho nadechnutí a houpnutí. Kuba mě chválí, prej jako kdyby to šel on ^vv^
(Poznámka amatéra- on tu trasu proběhne za minutu... :´D)
Obídek je dobrý, ale nikdo nechce papat polívčičku s tím, že vypadá, jako kdyby ji někdo xxxx. Mě teda chutná převelice. Během jídla si asi třikrát odskočíme mrknout se, jak Kitsune-sensei s Karlem, Kubou a Danem připravují lana na slanění rozhledny. Kitsune-sensei i přes potíže s nohou (měl ji předtím zraněnou a v pondělí při okruhu uklouzl na kamenitý cestičce...normálně mi zatrnulo... O.o") rozlhednu slanil, takže všechno je bezpečný. Prej bude nahoře a pomáhat nám. To je dobře, bez něj na to nejdu!!!
Jako druhý jídlo je kuře s bramkaší. Dělaj si prdel!? Tak dobrý jídlo, zrovna když budem mít tak skvělou možnost se vyblejt!? >:D
Kitsune-sensei sedí naproti mě :3 papáme skoro rytmicky...a taky se neroztahuje loktama! >♥< Zato Saša a Renda, mezi kterejma sedim, maj snad melouny nebo co...
No a jdeme hore.
ONI NÁS PODFOUKLI!!!
Kitsune-sensei není nahoře...ale jistí zezdola... :´D
Kdyby ten Dan aspoň tak nemluvil...podkopává jistotu xD moji osmu navazuje strašně pečlivě, srovnává lana jedno vedle druhýho...říkají nám, ať se nedíváme dolů, ale já to udělám. Kde si tam pode mnou je maličký Kitsune-sensei a lano se zdá býti tkaničkou.
Kuba: "Vidělas to?"
Já: "Jo..."
Kuba: "Jdeš?"
"Já: "JO!" a už to jede už to jede :DDD
Strašně mě bolely břišáky, ale užívala jsem si tu jízdu po laně, Lišák mi radil, dole jsem se trošku otočila, ale dobrý. Pak jsem si hned dala cigáro :D
Touristi jak čuměli :D
ještě nahoře- starší pán se mě ptá:
"A to budem muset dolu taky po laně :D?"
"Já: "Ne...ale je to rychlejší! :D"
Zkrátka den žůžo labůžo.
Ještě nás čeká večerní trénink. Počkáme, až se setmí, a budeme cvičit.
*po setmění*
Nejdřívě si pocvičíme sparing a techniky, Kitsune-sensei nás obchází a svítí nám do onličejů baterkou, aby nás oslepil.
Cvičí se mi líp než ve dne...to víte, upíři :D
Každý z nás si postupně stoupne k síti, aby neměl kam zdrhnout, a všichni na něj jeden po druhým naběhávaj s nějakou zbraní. Napadený řeší situaci. Dan fotí, samozřejmě s bleskem, takže každej zažije okažmlik, kdy doslova hovno vidí :D
Nechce se nám domů...

Boot camp K.B.M.- Den třetí

7. července 2011 v 23:34 | Nosferatu Psiren, blahé paměti |  Krav Bemaga Meshulav
Je pondělí a dnešní den se nese v duchu docela slušných hlodů. Ráno jsme běželi ještě delší trasu než v neděli (kolik těch sjezdovek tady maj!?), už od včera víme, díky kronice a kuchařovi, jak to s hotýlkem bylo (ještě před 6 lety tu byla jen díra v zemi, uprostřed ní strom a pár pobořených zdí+ rozpadající se rozhledna), já kuchtovi beru cigára, protože mě už došly, opět se cvičilo na hřišťátku a po obědě, když se šlo cvičit, a my vycházely z pokoje, tak já se opřela o zeď a pak se ptám:
"Mam bílý záda?"
Ozve se: "Hmmmm..."
Já: "Tak mam ty záda bílý nebo ne?"
Renda: "Záda? Rozuměla jsem ti, jestli máš bílý tanga!"
Jíťa: "Ale já taky!"
Já: "No tanga bílý nemam a kdyby jo, proč bych se vás ptala tyvole?" xDDD
Při cvičení mě Saša, protože dělal píčoviny, trefil plastovým nožem do šlachy na lokti, takže mám permanentní chuť ho zabít, protože ta ruka bolí a nefunguje. Na píčoviny ho užije...
Večer je více než vtipný, jsme na pokoji a tlemíme se na celou Jedlovou :D
Venku poletuje netopýr a my se dohadujem o tom, že kuchař je úchyl, mě bere ponožky, Rendě kalhotky a Jítě podprsenku.
Já: "Rendo...tvý kalhotky jsou v nebezpečí..."
Renda a Jíťa: *výtlem*
Takže z kuchaře jsme udělaly pedokuchtu.
Další hlod ovšem přijde.
Ptám se holek, zna-jí li Pedobeara, zahučí, že ne, a já jim říkám, že je to dobře.
Pak z toho ovšem vyplynulo, že mi rozuměly "Pedopýr", jakože pedofilní netopýr :DDD
A teď největší pecka...
PEDOLÍŠA!!!
Kitsune-sensei, to vymyslely ony! Já vim, že nejste pedofilní, já vás bránila, na mou pěst! :´D
P.S. Jíťa namazala kliku od pánskejch záchodů dole thajskou mastí z obou stran dveří. Modlily jsme se, že na to nešáhne Liška. Co čert nechtěl- Lišák přijde ke stolu a drbe se doslova v prdeli. My zrudnem, zblednem...někdo se ho ptá: "Co je, bolístka?"
Lišák: "Ne...cejtim thajskou mast..."
No bylo nám to strašně líto...ale třeba ho tam jenom něco žralo a thajskou mast cejtil, protože já si s ní mazala loket a Jíťa ji měla na rukou a ono to fakt čpí...třeba...? TT_TT
P.P.S. Nechtěně jsem Kitsune-senseimu urvala poutko u bundy v privátu, kde ji měl pověšenou na háčku. Chtěla jsem se totiž zbavit dotírajícího nepřítele, tak jsem ji strhla dolů, nevěděla jsem, že je jeho, jinak bych na ni nešáhla ani nehodou. Pohled, který na mě sensei hodil, mě přimrazil k zemi, pak řekl, že doufá, že jsem to neurvala, že by ho to mrzelo...udělala jsem psí kuč a postoj malý holčičky, no moje oči byly velký snad jak tenisáky a fakt čokoládově hnědý, jen aby mi nenadával...ale říkal pak někomu, že to půjde spravit...bože díky...já se tak stydim T_T večer si pak pověsil jinou bundu dole v hospodě na věšák, ale asi moc blízko mě, protože Jíťa něco zahlásila, on se podíval tím samým pohledem jako předtím, já k němu byla naštěstí zády, ale stejně jsem se radši schovala pod stůl...chci přece přežít že... :´D

AMV Boobs

7. července 2011 v 15:59 | Nosferatu Psiren, blahé paměti |  Anime Music Videos
...nikdy mě nepřestane udivovat, jak je možný chodit rovně s takovejma balonama, natož s nima skákat, když jedno má minimálně 5 kilo a vy si s nima lehce vyrazíte nejen zuby, ale i zlomíte nos :D
...též mě nikdy nepřestane udivovat, jak jsou ty kozy gumový xDD
Taky vám přijde, že žijou svým vlastním životem? :D

Boot camp K.B.M.- Den druhý

7. července 2011 v 14:11 | Nosferatu Psiren, blahé paměti |  Krav Bemaga Meshulav
Jak Kitsune-sensei říká: "Musí se využít toho krásnýho počasí.".
Ano, od našeho příjezdu je hustá hmla, prší a fouká vítr.
Budíček v sedm jsme my holky přežily celkem bez úhony, ranní běh, který nás čekal, mě nijak nepřekvapil, já beru věci tak, jak jsou...ovšem ta sjezdovka, to mě zarazilo. Nejdřív běžíme po silničce kus dolů, pak doprava po kamenitý cestě, já koukám doprava na jakýsi holý kus země vedoucí zpět na Jedlovou k hotelu a říkám si, jestli se neběží tam, vtom ozve se pokyn "Doprava! Na sjezdovku!", já zahlásím něco o tom, že jsem to tušila, a už jsme se drápali hore.
...dlouhá cesta...
Kameny, klouzající kameny, borůvčí, tráva...už jsem nahoře...ne....ještě kus...UŽ JSEM NAHOŘE a běžíme kousek a tam na trávě dvacet dvacet...naštěstí jen kliky a dřepy, lehsedy ne. Jde se převlíknout a od osmi je snídaně. Dostáváme termokonvici s čajem, jehož pytlík má za sebou minimálně dvě kola zalití vodou...prej černej...spíš odvar z ponožek. Snídaně se skládá z chleba (po odebrání tří krajíců na holku si zbytek "půjčují" chlapi) a talíře se šunkou, máslem, mazacím sýrem a plátkovým sýrem, plátkový sýr jde opět do frcu k chlapům. Ale dobrá snídanička.
Po snídani, jelikož venku je fakt KRÁSNĚ, se vedou hospodské konflikty. Sedíme naprosti sobě a jeden se na druhého vrháme, takový to výhružný opření rukou o stůl, popřípadě i s napřaženou pěstí, nebo otravování u baru, že jeden druhýho obejme kolem krku stylem "Čau kotě." a otravovaný situaci řeší. Stráváme takhle asi dvě hodiny, během čehož do lokálu nakoukne pár turistů, většinou Němců v důchodu, vytřeští oči, protože to opravdu vypadá jako hospodská rvačka a jak rychle zapluli dovnitř kvůli dešti, tak rychle vypluli ven kvůli obavám o život. Majitel hotelu a lanovýho centra se směje, je to Lišákův starý kámoš.
Po hospodě se jde do privátu, což je podkroví hotýlku. Malá místnůstka a v ní nasockovaných 15 lidí. A jedeme klikyyyy....a jedeme lehsedyyyy...a od každýho pěkně 100...mám pocit, že mi praskne břicho, takový napětí v břišácích jsme v životě necítila. Ale mučeníčko končí a my si jdeme na 3/4 hodinky lehnout, pak bude obídek. Čas utíká neuvěřitelně rychle. Po obídku půjdeme pod kopec, protože je krásně. Už jsem zmínila, že jsem nechala doma skusku? (chránič na zuby)
V lese je mi vždycky fajn. Mám na sobě německý maskáče (holky mě chtěly lynčovat >:D), ale přes košelu mám pásek, aby to tak neplandalo. Na čepici sejřim, nedrží mi na hlavě. Stejně budu mít mokrý vlasy tak jako tak. S sebou mám v batohu pití, placky a rukavice.
Po asi čtvrt hodince plácání se po lesejčku nachází Kitsune-sensei vhodné místo pro cvičení. Jede se sparing, škrcení, páky a další prima věci. Baví mě to, navíc se mi po pádu na zem zaplete do vlasů větev :D Je sranda. Vždycky je sranda, ať chčije nebo ne. Všude jsou borůvky a já jak můžu, tak si zobnu. Taký obr borůvy! >:3
Nejhorší je návrat na hotýlek...ty kopečky mi zabíjí nožičku. Nakonec budu lízt po štyrech ne...studená sprcha mě vzpruží, večeře je obstojná, ovšem přicházíme na zdejší systém vaření- všechno se recykluje. Schválně opepříme zelí, abychom druhý den poznaly, zdali ho někomu dali do jídla. Poznáme to podle xichtu :D My holky sedíme v jednom boxíku pro čtyři lidi, chlapi sedí u dvou spojených stolů uprostřed hospody. Po jídle si jdu dát ven cigárko, holky chodí se mnou.
Jo a k smíchu nepotřebujem chlast- smějeme se samy :D Tomáš (Adiiro, Marcínky manžel se jmenuje Tomáš...a pak ti něco řeknu :D) nám už jednou takhle z pokoje do pokoje přes Jíťu SMSkou psal, že jestli hulíme, tak že chce taky xD
Renda nás někdy během dne zabila hláškou. Už nevím, o co se jednalo, ale v reakci na to řekla "Určitě ňáká liška...KURVA JEDNA.". Umřely jsme smíchy, protože není liška jako Liška xDDDDD
Ostatně my se nekočkujem, my se liškujem. To je už nemoc tohle :D
A při focení v lese zahlásil též jeden z chlapů něco o tom, že jestli nepofachá samospoušť, tak s tím focení počkáme, až půjde kolem nějaká liška. Všichni se začali tlemit a Lišák zvedl ruce "No jasně, už jsem tady! :D". Zkrátka bacha na jistý zvířátka :D
Jsme celkem utahaní a těšíme se do postele. Ráno opět v sedm, zatím dobrou.

Boot camp K.B.M.- Den první

6. července 2011 v 17:43 | Nosferatu Psiren, blahé paměti |  Krav Bemaga Meshulav
Ve dnech o2.-o6.o7.2o11 proběhl v Jiřetíně pod Jedlovou (vlastně přímo na Jedlové...) Boot camp K.B.M. pod vedením hlavního instruktora Jiřího Lišky (a instruktora Dana Fischera, ale to není to hlavní :D) a já vám přináším shrnutí prvního dne, tedy soboty, kdy jsme na Jedlovou dorazili na oběd.
Sraz byl v půl jedenácté v Ústí u Budvarky, kde se vyzvedly věci a odkud se vyrazilo stylem "bacha-delegace-nepředjíždět" přes Děčín a Českou Kamenici rovnou do kopce. Mě a Rendu vezla ségra, ale její autíčko, Pežůtek to 2o7, měl se svým slabým motorkem potíže s kopečky. Navíc naše (hlavně moje) bagáž byla dost těžká. Nemusím dodávat, že my holky (ségra ne), jsme slintaly již od prvního okamžiku, kdy jsme přijely na místo srazu a zahlédly *censored*. A to jedna z nás 24letá svobodná matka...
Je nás 15, ale Dan moc cvičit nebude a Kitsune-sensei je trenér. Ze zbytku tu máme 3 holky (ohrožený druh :D), 3 mladý kluky a 7dospělých chlapů od 25 do 45 let. Hej, Adiira, je tu Marcínky manžel!
První pocit, když jsme přibyli na Jedlovou: "Je tu klendra". Všichni jsme klepali kosu.
Jsme nadšení z lanovýho centra, rozhledny a samotnýho hotelu. Je tu nádherně...a maximálně 10 °C.
Pokoje pěkný, až na tu stropnici, co se od stropu lehce odlupuje. Po Jitčině zásahu se odlupují stropnice dvě. Epic fail :D Dodám doprovodná fota svého pokusu donutit je, aby se zase přilepily...
K obědu je ryba obalovaná ve vajíčku a kopa brambor. Psiren se tady teda fakt nají. A pivo tu mají Staropramen...fmmm... >:D
Po obídku chvilku oddech, převlíknout a na první rozcvička na hřišťátku o hotelu. Říkali jsme si "Pohoda", ale to jsme nevěděli, co nás čeká další dny...protože v sobotu jsme naplnili jen odpolední část programu. Jedeme lehký sparing, nácviky technik, opět mám potíže soustředit se na to, jak se technika provádí, protože moje uši sice slyší, ale nevnímají obsah slov, moje oči sice vidí, ale nevnímají pohyby. A není to z toho důvodu, že by mě to nebavilo, ale z toho, že...že...že jsou tu jiný věci pro mý smysly :3
Večeříme kolem půl sedmý, já si dám ten den už asi 6 cigaretu a samozřejmě zrovna když kouřím (kouřit se smí jen venku), vyjde ven Kitsune-sensei a s úsměvem zahlásí jeho oblíbené "Cigáro je cigáro". Od tý chvíle je mi jasný, že ze sebe musim vydat všechno, i to, co ve mě není, jinak mi všichni ty cigára omlátí o hlavu. Nevzdám se, budu potit krev a nikdy nepadnu na kolena! Howg!
Zítra je budíček v sedm a ve čtvrt na osm se jde běhat. Tož dobrou noc.

Pedolíša!?

4. července 2011 v 21:15 | Nosferatu Psiren, blahé paměti |  Úmrtníček
Jak to dopadá, když na soustředko jedou 3 holky, který by někoho nejradši xxxx? Blbě...Že mi moje spolubydly místo "Pedobear" rozuměly "Pedopýr" a vyložily si to jako pedofilního netopýra, bych ještě pochopila, i to, že místo "Mám bílý záda?" rozuměly "Mam bílý tanga?". Ale PEDOLÍŠA? Adiira ví...místo kočkování se liškuje...KONEC xDDD

Trochu fail v Pánu prstenů.

1. července 2011 v 1:35 | Nosferatu Psiren, blahé paměti |  Đas Wochenende
Pán prstenů- Dvě věže.
Bitva v Helmově žlebu.
Prší.
Jsou tu lučištníci.
Střílejí.
Ale tětivy v dešti navlhnou a z luku se pak nedá střílet :D

Vysvětlení- ve středověku (což odpovídá i Pánu prstenů, no ne?) se tětivy k lukům pletly z koňských žíní a ženských vlasů a je ztužena klihem z kopyt. Při navlhnutí se tětiva prověsí a luk je k ničemu, tudíž se z něj nedá střílet a můžete s ním leda vypichovat nepříteli oči. A vzhledem k tomu, že těžko mohli mít (pokud to budeme brát z hlediska reálnosti příběhu) tětivy moderní, tedy ze syntetických vláken, je střelba z luku za deště nemožná. Proto ve středověku, kdy angličtí lučištníci byli postrachem vojsk nepřátelských zemí, se oponenti Anglie snažili svádět bitvy za vlkých deštivých dnů. Jenže to jim taky bylo k prdu- tětivy kuší (pozdní středověk), které používali janovští střelci a jež byly jedinou (skoro) rovnocennou zbraní proti lukům, ve vlhku nefakčily též :D
Ciao bella~